chytrý vyhledávač

Vánoční jídla


Tradiční Vánoční jídla byly vždy součástí našeho regionu. Kdysi babičky vařily a pekly úplně jiné dobroty, jako dnes. Všechno bylo více domácí, možná o něco mastnější a méně zdravé než teď, ale ruku na srdce, kdo z nás si i dnes nedopřeje na Vánoce nejen kapra či kapustnica, ale zejména různé zákusky a koláče. O tom, co všechno se vařilo kdysi, jaká jídla byly na vánočním stole například v minulém nebo předminulém století, si dnes povíme něco víc.


V každém regionu naší země bývají tradice a vánoční jídla o něco jiného, každý kraj má zkrátka své zvláštní kouzlo a tomu se přizpůsobují i Vánoce. Někde se vaří kapustnica s klobásou a skořicí, někde čočková polévka, jinde zas hřibová polévka. Polévka ale v každém případě v rámci vánočních jídel patří na stůl. Ještě před tím, než se pustíme do polévky, zvykem samozřejmě bývá dát si ovoce. Od dob, kdy bylo nedostatkovým zbožím naštěstí už uplynuly roky a tak můžeme mezi vánočním jídlem najít nejen mandarinky a banány, ale i fíky, datle, pomeranče, jablka, kiwi a jiné. Po ovoci přichází čas na vánoční oplatky. Někdo jejich peče doma, někdo kupuje v obchodě, jednoznačně ale ty nejlepší vánoční oplatky byly ty od našich babiček. Některé byly více skořicové, čeho bylo dosaženo díky tomu, že ještě před samotným zapékáním cesta do oplatky se přidala do těsta sypká skořice. Oplatky se již tradičně jedí s medem, ořechy a česnekem. Česnek i ořechy mají symbolizovat zdraví a opravdu to není jen symbol. Čím více ořechů a česneku, tím lépe pro náš imunitní systém. Po takovém předkrmu se už můžeme tedy pustit do polévky a hlavního jídla. Jako hlavní jídlo bývá už tradičně na Vánoce ryba. Ta může být pečená nebo smažená, to záleží jen od chuti v rodině. Tradičně se používá kapr nebo pstruh, ale díky novým rybám ze zahraničí, které se k nám dovážejí, si nejedna rodina našla na vánočním stole už i pangasia. K rybě se nejčastěji podává pravý majonézový bramborový salát, který by měl obsahovat co nejvíce zeleniny. No a už tradičním završením štědré večeře bývají v našich končinách různé sladké dobroty, například opékance s mákem nebo různé koláče. Pravidlem pro každý region bylo, že Vánoce byly na stole symbolem hojnosti.

No co je dnes samozřejmostí, bylo kdysi jinak. Jako naši předkové kdysi chápali Vánoce a jak připravovali Vánoční jídla? Všechno bylo více o rituálech a tradicích než dnes. Muži měli místo už od rána kolem statku, chalupy a dobytka. Museli pořádně uklidit stáj a ženy se mezitím pustili do přípravy štědré večeře. Od toho, jaká byla a zda se vydařila, mělo záviset i to, jak se bude rodině dařit v příštím roce. Štědrá večeře začínala se zvoněním zvonů, které oznamovaly východ první hvězdný na noční oblohu. Vánoční oplatky byly samozřejmostí na každém stole, ale nebyly to takové ty tenké oplatky jako dnes. Zvykem bylo, že se dalo i zvířatům z toho, co jedli lidé při vánočním stole. Polévka pak mohla být podle regionu a toho, jak moc byla bohatá rodina. Někdo vařil polévku jen z hřibů, někdo ze zelí, někdo přidal do ní i chutnou klobásku. Ryba nesměla na stole chybět a jedli se k ní buď posouchy nebo brambory. Na závěr večeře se jedly i různé koláče, perníky, buchty nebo opékance. Kromě toho bylo zvykem i to, že gazda otevřel láhev alkoholu, kterou schovával celý rok právě na tuto příležitost. Dnes se však časy změnily a my můžeme mít jídla na Vánoce od výmyslu světa. Na stole tak nechybí ani různé zákusky či koláče, které mezi původní tradiční jídla nikdy nepatřily. Ještě před 20 lety by nad dnešní večeří na Štědrý den mnozí z nás zakroutili hlavou. Na druhou stranu, něco přece jen zůstalo zachováno a to symbol takové večeře - hojnost. I dnes si lidé dopřejí to, co jindy přes rok nejedli. Možná si to odnese váha, která nám přidá pár kilogramů po svátcích, které jsme strávili při jídle a v gauči, právě na Vánoce si ale třeba dopřát. Pevně věříme, že iu vás si dáte záležet a to nejen na konzumaci, ale i na přípravě vánočních jídel.

Copyright webFilip.cz 2012-12-18
Další články: