Online:
Jak již vyplývá ze samotného označení konfliktu, proti sobě se postavili státy Ameriky, přičemž na jedné straně stáli státy na severní straně, které se označovali i jako Unie či Yankees a na straně druhé to byli jižní státy, označované i Rebelové či Dixie. Jak už to v podobných případech bývá, příčinou vojenského konfliktu byla i v tomto případě snaha získat určitý ekonomický prospěch. Šlo totiž o to, že zatímco sever Spojených států amerických byl velmi vyspělý, na vysoké úrovni tu fungoval obchod a průmysl, kromě toho se zde nacházelo velké množství nerostného bohatství, fungovalo zde mnoho bank, stavěli se železnice a celkově byl poměr mezi severní a jižní průmyslovou produkcí 8:1. Jižní část USA výrazně zaostávala. Jednou z mála ekonomických možností bylo pěstování bavlníku a obecně zemědělství. Jih tak tvořily rozsáhlé bavlníkové plantáže, na kterých však pracovali zásadně otroci. Otroky však nebyl nikdo jiný než černoši, se kterými zde dokonce vzkvétal živý obchod, byly totiž braní jako každý jiný zboží, které bylo možné v případě zájmu prodat nebo koupit. Otroci tedy nebyly vlastními pány, právě naopak, jejich život byl úplně v moci jejich vlastníka. Nově zvolenému prezidentovi Abrahama Lincolna se však tento princip fungování jižní strany USA vůbec nelíbil a vyslovil proti němu odpor. Byl kandidátem republikánské strany, která bojovala proti otroctví. Několik zemí jihu se proto rozhodlo vystoupit z Unie, založili si svůj vlastní stát - Konfederované státy americké, přijaly vlastní ústavu a zvolili si i svého vlastního prezidenta. To byla poslední kapka do už beztak plného poháru a Abraham Lincoln na tuto skutečnost reagoval tak, že 15. dubna 1861 povolal více než 70 tisíc dobrovolníků, jejichž prostřednictvím zrealizoval blokádu přístavů na jihu země. Toto datum se tedy považuje za začátek války Severu proti Jihu. Jižní státy Konfederace však nezůstaly na vzniklou situaci zcela sami, na jejich stranu se přidalo několik dalších států. Hned v prvních dnech války byl v mírné převaze právě Jih. Avšak díky svému ekonomickému potenciálu sever vyráběl zbraně mnohem rychleji než Jih a také v nesrovnatelně větším množství. Byl však v mírné nevýhodě, protože zkušení vedoucí bojů byly na straně Jihu a Sever jich hodně v záloze neměl. Kromě toho, Sever válku začal, předpokládalo se tedy, že bude aktivně útočit, zatímco jižní straně stačilo bránit se. Jižní strana pod vedením generála Leeho se dostala do výrazné převahy. Podařilo se jim přiblížit k Washingtonu, tedy hlavnímu městu Severu. Nedařilo se jim ho však obsadit. Vše nasvědčovalo tomu, že Jih válku vyhraje. Sever však začal výrazně posilovat armádu, protože na jeho stranu se začali přidávat přistěhovalci. Kromě toho z Nového Anglie mu přišla posila v podobě bojového námořnictva, které bylo v té době na mimořádně vysoké úrovni. Boje začaly být tak rozsáhlé, že obě strany musely přistoupit k zavedení povinných odvodů do armády ve svých zemích. V roce 1863, tedy po dvou letech těžkých bojů se úspěch přiklonil na stranu Severu, který vyhrál důležitou bitvu u Gettysburgu. Sever pod vedením generála Shermana se dostal na území Konfederace a začal ve velkém rozsahu likvidovat jeho hospodářskou základnu. Sever postupně obsadil největší místa Konfederace, rozdělil ji na dvě části, čímž se odstavilo zásobování armády Jihu. V roce 1865 se Jih zřekl během bitvy u Appomattox. Výsledkem války bylo rozšíření průmyslu na celou oblast Spojených států amerických a také zrušení otrokářství v plném rozsahu. To, že černoši byli do té doby otroky, se výrazně zapsalo do povědomí lidí. Otrokářství tak sice skončilo, avšak do povědomí se dostal nový pojem, a sice rasismus. Za své přesvědčení a odpor vůči otrokářskému systému zaplatil životem i samotný prezident Lincoln, na kterého byl spáchán atentát. Copyright webFilip.cz 2012-02-17 | Další články: |