
Hospodářské zvíře je chováno za jediným účelem, kterým je získávání živočišných produktů různého druhu. Mezi hospodářská zvířata patří skot, prasata, ale také ovce, kozy a samozřejmě drůbež, která je u nás nejrozšířenějším doma chovaným hospodářským zvířetem. Každé ze zmíněných zvířat však vyžaduje zvláštní péči a pro svůj zdravý vývin potřebuje něco jiného. Jako první si vysvětlíme zásady chování skotu. Skotem se označuje skupina prežúvavých zvířat, jejichž užitek spočívá zejména v produkci mléka a masa. Postupem času bylo vyšlechtěno několik specializovaných plemen, které se chovají pouze na jeden určitý produkt, čili buď na mléko nebo pouze na maso. Skot se může chovat pastevní způsobem, který se také nazývá extenzivním. Jde o každodenní pastva skotu na pastvinách s minimálním případně žádným dokrmováním umělými krmivy. Opačným typem chovu je intenzivní chov, při kterém je skot ustájen ve stáji a krmí se výlučně umělým krmivem. Správně zvolená výživa má rozhodující vliv na plodnost skotu a na jeho další přirozené rozmnožování se. Mezi základní složky výživy skotu patří železo, hořčík, vápník, sodík a draslík, které by neměly chybět na denním jídelníčku dobytka. Může jít o okopaniny, senáže, siláže a obyčejné seno. V každém případě je třeba se vyhnout potravě, která zamrzla, je zčásti plesnivá či zapařená. Způsobí totiž poruchu metabolismu a může zapříčinit i potrat u krav. Dalším důležitým hospodářským zvířetem je prase. Je bohatým zdrojem vepřového masa a vepřového tuku, který je pro člověka ze zdravotního hlediska nejzdravější. Výhoda chovu prasat spočívá v tom, že prasata promění jakékoliv krmivo na maso a tuk v nejvyšší možné míře. V principu rozlišujeme dva druhy prasat - prasata chovná a prasata výkrmen typu. Chovná prasata se chovají především na rozmnožování chovu, takže přílišná tvorba tuku není žádoucí. Pro tuk a maso se chovají zmiňované výkrm prasat. Jídelníček prasat se skládá především ze šťavnatých objemných krmiv, jaderných rostlinných krmiv a minerálů. Podobně jako u skotu jde o siláž, okopaniny, ale prasata nepohrdnou ani řepou či mrkví. Nikdy prasata nekrmím vařenými okopaninami, ale zásadně syrovými. Pokud chováme prasata pro vlastní potřebu, často jim postačuje i odpad z domácí kuchyně, který plně zužitkují. Na vesnici je oblíbený chov ovcí a koz, ze kterých se zužitkovává zejména mléko. To je mimořádně zdravým doplňkem výživy a má mnohem vyšší hodnotu než mléko ze supermarketu. Kozám a ovcím přitom stačí obyčejná travnatá pastvina v zahradě za domem, v níž si najdou vše to, co potřebují. Nejsou náročné ani obydlí, stačí jim malý výběh s přístřeškem, některé ovce dokonce střechu nad hlavou nepotřebují po celý rok. V zimních měsících jsou také nenáročné, stačí jim obyčejné seno a jadrné krmivo. Nesmí však dostat vlhké a nabobtnalé seno, které by mohlo být pro ně i smrtelné. Poslední skupinou zvířat, které patří mezi hospodářská zvířata, je drůbež. Jde o malé pernaté hospodářská zvířata, které poskytují člověku velmi kvalitní maso či vejce. Drůbeží maso je nejsnáze stravitelné, hodí se tedy na racionální výživu a obsahuje velmi málo nepříznivých mastných kyselin. Drůbež je však nutné dobře zabezpečit. V domácím chovu je totiž velmi zranitelná a často se stává obětí psů či divoké zvěře. Pletivo s betonovým podkladem a dobře uzavíratelný kurník by proto měly být samozřejmostí. Slepice jsou vynikajícím přírodním kompostéry, úspěšně totiž zlikvidují plevel či biologický odpad z kuchyně. Jednou denně jim stačí přidat do stravy i zrno, čímž se podpoří zdravé trávení. Jak můžete vidět, chov hospodářských zvířat tedy není vůbec náročný a zvládne ho opravdu i začátečník. Copyright webFilip.cz 2011-12-28 | Další články: |